Musica Florea připravila v rámci svého 15. festivalového cyklu celkem 7 celovečerních programů, které budou provedeny na koncertech a představeních po celé ČR.

 Bohemia 2017

Improvizace – (pra) zdroj hudebního umění

G. P. Cima, G. B. Buonamente, A. V.  Michna z Otradovic, anonymní “témata” ze 17.století…

účinkuje: soubor Musica Florea

Mnoho hudebních skladeb vznikalo v době baroka tak, že byly skladatelem – interprety prováděny a teprve později zapisovány do not. Umění hudební improvizace bylo nezbytným předpokladem každého kvalitního hudebníka. Abychom porozuměli interpretačním požadavkům té doby, je nezbytné se umění improvizace naučit. A to jak z hlediska přepokládané ornamentiky již zaznamenaných skladeb, tak i z hlediska “možného vznikání” skladeb nových. Samozřejmě dle dobových zvyklostí, které se však nevyhýbaly pozoruhodným experimentům, které předcházely vývoj několika století.

 

“Italové v Kroměříži”

 Italská barokní hudba arcibiskupské rezidence v Kroměříži

P. Germani, F. G. Libertini, A. Bertali, A. Poglietti

účinkuje: orchestr Musica Florea, sbor Collegium Floreum, sólisté, dirigent Marek Štryncl 

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlou a svým významem ojedinělou sbírkou hudebnin různých druhů. V archivu jsou uložena i díla skladatelů 17. a 18. století, která nejsou jinak dochována. Vedle H. I. F. Bibera a J. J. Ritlera to jsou i takzvaní „Italové v Kroměříži“ (například P. Germani nebo F. G. Libertini).

 

“EROICA” - (ne)zapomenutelný zvuk hammerklavíru

V. J. Tomášek: Klavírní kvartet op. 22 (novodobá premiéra), L. van Beethoven: Symfonie č.3  – EROICA (klavírní kvartet v dobové komorní úpravě Ferdinanda Riese)

Účinkuje: Petra Matějová – hammerklavier, soubor Musica Florea 

Punc novodobé premiéry bude mít komorní koncert, ve kterém se představí brilantní hra Petry Matějové na hammerklavier. Nástroj, který se dle dobových zvyklostí nebál „nahradit“ symfonický orchestr. Už za života L. v. Beethovena vzniklo několik set komorních úprav jeho slavných symfonií. Některé jsou nesmírně zdařilé, jako právě od Riese. Na programu nebude chybět český Beethovenův mladší současník V. J. Tomášek, jehož Klavírní kvartet zazní v novodobé premiéře.

 

PHASMA DIONYSIACUM PRAGENSE (opera) 

400 let první italské opery za Alpami - Pražský hrad -1617

scéna - divadlo Florea Theatrum, orchestr Musica Florea / Marek Štryncl - dirigent, In Cordis Ensemble / Miloslav Študent - hudební rekonstrukce, sbor Collegium Floreum, taneční soubor Chorea Historica, sólisté Beatriz Lafont (E), Jakub Kubín, Anna Hlavenková, Hasan El Dunia, Romana Hoza, Jaromír Nosek, scénografie Václav Krajc, historická malba dekorací Jiří Bláha, výprava a kostýmy Markéta Stormová, Choreografie/tanec: Kateřina Klementová/ Eva Kroschlová,

Režie: Lorenzo Charoy (FR)

 

Toto operní představení se uskutečnilo 5. února v roce 1617 na Pražském hradě. Novodobé premiérové představení bude uměleckou ukázkou toho, jak probíhá přepis italského libreta, výběr a případné dokomponování (nedochované) hudby, jak se dosahuje autentických choreografických postupů a jak se řeší otázky režijního, scénického a kostýmního zpracování dochovaného materiálu. Jedná se o jednu z posledních (operních) slavností českých stavů před začátkem stavovského povstání. Proto zde s jistým překvapením například vystupuje (vedle slavných starověkých moudrých mužů – Homero, Virgilio…) Libuše, jako královna české země. Opera bude proveden na scéně divadla Florea Theatrum.

 

„Mozartiana“ - Tři rokokové balety na scéně Florea Theatrum

Večer složený z Mozartových baletů a taneční hudby. 

 

W. A. Mozart: Masquerade (Harlekyniáda) – 1783, KV 446, Les petites riens – (Malé nicůtky) - 1778, KV Anh. 10 (299b)

 

scéna - divadlo Florea Theatrum, orchestr Musica Florea / Marek Štryncl – dirigent, taneční soubor Hartig Ensemble, scénografie Václav Krajc, historická malba dekorací Jiří Bláha, kostýmy Roman Šolc, choreografie a režie Helena Kazárová

 

W. A. Mozart zkomponoval kromě desítky společenských tanců typu menuetu, ländleru, allemandy (německého tance) také balety. Nebývají často uváděny, přesto je zajímavé se k nim vrátit a zkusit je inscenovat v dobově poučeném představení. V roce 1783 vznikla jeho Harlekyniáda (nazývaná též Maškaráda či Hudba k pantomimě nebo Pantalon a Kolombína), KV 446. Hudba se dochovala pouze v partu prvních houslí. Orchestraci provedl Franz Bayer. Známější a uváděnější je jeho balet Les petits riens z roku 1778 (KV Anh.10 (299b), který Mozart zkomponoval v Paříži pro tehdy velmi slavného choreografa J. G. Noverra. V českých divadlech byl uváděn pod ne úplně správným názvem Maličkosti, přesnější by byl překlad „Malé nicůtky“. Jde o jednoaktový balet o třech obrazech, které spolu příliš nesouvisí, spojuje je jen motiv pastorely, v rokoku tak oblíbené.

 

Znovuobjevené kantáty J. Bendy a J. V. H. Voříška

Novodobá premiéra hudebních děl z pražských a vídeňských archívů

účinkuje: orchestr Musica Florea, Irena Troupová - soprán

Program koncertu bude ve světové premiéře obsahovat kantáty českého skladatele Jiřího Bendy a J. V. H. Voříška. Tyto skladby jsou uloženy v archívu českého muzea hudby v Praze a Vídeňských archívech.

 

“NOVOSVĚTSKÁ”

Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 a Hymnus Dědicové Bílé hory

účinkuje: romantický orchestr Musica Florea, dirigent Marek Štryncl, sbor Collegium Floreum

Je mnoho hudebně výrazových prostředků z 19. století, které byly v průběhu 20. století opomenuty a zapomenuty. 9. symfonie A. Dvořáka v autentickém podání na původní romantické nástroje (nebo jejich kopie) je součástí projektu provedení a natočení všech jeho symfonií. Zvuková malebnost a různorodost romantických (původních) nástrojů nenechává na pochybách, že se jedná o smysluplnou snahu. Projekt je součástí postupného provedení a natočení všech Dvořákových symfonií. Program bude doplněn hudbou téhož autora –Hymnem Dědicové Bílé hory Op.30